Hudba

Den 27. - Píseň, kterou bych si přála umět zahrát

17. srpna 2017 v 9:00 | Janie
Zahrát bych si přála umět spoustu písniček. Vybrala jsem nakonec Where is my mind? od Pixies. Mám dojem, že by mohla existovat reálná šance, že až se konečně začnu na tu kytaru učit hrát, tak tohle dokážu. Navíc mě k té písničce pořád něco přitahuje. "Where is my mind...?" Dobrá otázka. Pixies znám dost krátce, ale oblíbila jsem si je rychle. Na první poslech jsem si říkala: "Ježiš, to je strašný." Ale druhej den jsem si je pustila znovu a už se mi líbily dvě tři písničky. A pak znova a znova... a objevila jsem, že se mi jejich hudba fakt hodně líbí. Až se fakt začnu učit hrát, tak něco od Pixies chci umět určitě.

Den 26. - Píseň, kterou umím zahrát na hudební nástroj

16. srpna 2017 v 19:36 | Janie
Smutný fakt - neumím hrát na žádný hudební nástroj. Ve školce jsem se učila na flétnu stylem, že jsem vzala nebohou flétnu jak prase kost a začala do ní foukat jak posedlá. Vyluzování různých pazvuků na různé nebohé hudební nástroje se mi moc líbilo, ale hrát jsem se nenaučila na nic. V současné době si už asi druhým rokem plánuju koupi baterky do ladičky na kytaru, jenže jsem se k tomu jaksi nedostala. Moje hudební schopnosti skončily u dětského xylofonu, na který umím vyťukat Kočka leze dírou a možná ještě Ovčáci čtveráci. Jsem prostě talent!

Den 25. - Píseň, která mě rozesměje

15. srpna 2017 v 9:00 | Janie
Hned jsem věděla, kterou píseň vyberu. Duchové lesní od již dávno neexistující kapely Sluníčko. Trocha černého humoru ještě nikdy nikoho nezabila, he. Když jsem to poprvé slyšela, tak jsem se dost pobavila. Vždycky si vzpomenu na jednu svoji bývalou spolužačku, která by mi řekla, že není hezký se smát cizímu utrpení a že je to hrozný a smutný... Všechno je hrozný a smutný, když se nad tím zamyslíte, ale člověk nemůže furt brát všechno vážně.
Ukázalo se, že tuhle písničku asi nikde samostatně nenajdu, na Youtube jsem ale našla celé album. Duchové lesní začínají v 10:40, ale doporučuju, pokud máte chuť, poslechnout si to celý. Stojí to za to. Mí další favoriti z tohohle alba jsou Růženka (6:33) a Zmrzlá husa (37:37).

Den 24. - Píseň, kterou si chci nechat zahrát na pohřbu

14. srpna 2017 v 9:00 | Janie
Tohle je také zajímavá otázka. Samozřejmě mě napadlo spoustu písní, které by byly tak trochu černým humorem, ale nevím, jestli bych si to úplně přála... Rozhodla jsem se zvolit tuhle krásnou písničku ze soundracku Pána prstenů. Tolkienovy knížky mě provázejí od malička, vždycky si u nich popláču, zrovna tak jako u filmů... A tahle písnička mě vždycky dostává znovu a znovu.

Den 23. - Píseň, kterou si chci nechat zahrát na svatbě

13. srpna 2017 v 18:15 | Janie
Eh. Na svatbu mám ještě dost času a vůbec jsem nemohla vymyslet, co na dnešek vybrat. Byla jsem zatím jen na pár svatbách a vždycky jsem tam slyšela pouze trapný lávsongy jako "Thousand years" a tak... To bych na své svatbě teda jako fakt nechtěla. Tak jsem zvolila pro mě lávsong více než přijatelný. Užijte si NVÚ.

Den 22. - Píseň, kterou poslouchám, když jsem smutná

12. srpna 2017 v 9:00 | Janie
Dnes Houpací koně. Můj vztah k Houpacím koním je takovej zvláštní. Furt se nemůžu rozhodnout, jestli kladnej nebo zápornej. Asi spíš neutrální. Pár písniček se mi líbí, ale většina jde mimo mě. Proto jsem taky nešla na jejich koncert v Litomyšli. Desire city ale patří do té první skupiny a když jsem smutná, tak si ji ráda pustím. Význam textu se snažím zatím rozlušit marně, ale jde spíš o pocity...

Den 21. - Píseň, kterou poslouchám, když jsem šťastná

11. srpna 2017 v 9:00 | Janie
Jasná volba. Z nějakého důvodu jsem až donedávna Volant neposlouchala, což teď zpětně samozřejmě nechápu. Upřímně jsem vděčná za On the road fest už teď, ačkoliv jsem tam ještě ani nebyla, protože jsem v rámci průzkumu, co že tam vlastně bude hrát, objevila pár dobrých či zajímavých kapel. Tahleta píseň byla první, co jsem si od Volantů poslechla a vyvolává u mě stále úsměv.

Den 20. - Píseň, kterou poslouchám, když jsem rozzlobená

10. srpna 2017 v 9:00 | Janie
Když jsem naštvaná, poslouchám Šanov. Funguje to velice dobře. Ideálně když při tom ještě člověk rozhází pár věcí a pořádně si zařve. Vztek je holt občas potřeba ventilovat. Tak aspoň mlátím jenom do stolu a ne do lidí (k čemuž už párkrát nebylo daleko).

Den 19. - Píseň z mého oblíbeného alba

9. srpna 2017 v 9:00 | Janie
Už jsme doma - Uši. To je album, které je nejen moje oblíbené, dost pro mě taky znamená. Když jsem byla na základce, hrozně jsem na něm ujížděla a díky němu jsem nakreslila spoustu obrázků a napsala spoustu krátkých slohů. Už jsme doma měli hodně velký podíl na tom, že jsem se naučila otevřít vrátka své fantazii a pustit ji ze řetězu. Byla to éra, kdy jsem si vymýšlela nejrůznější postavičky a k nim jejich vlastní příběhy. Tak vznikla koza Mé, která bydlela v Pastelkovém háji, starý kozel Kterak, který vyprávěl nejrůznější příběhy, kůň Jabloňák - ten byl modrej a rostly na něm jabka, král lišák Archemius Stříbrný a další. Bylo to v době mezi šestou a sedmou třídou, pak se moje tvorba začala trochu měnit. Už jsme doma to ale celý rozjeli, čistě jenom tím, že tak nějak existovali a já živila svoji fantazii jejich hudbou. Inspiraci tam konekonců občas chodím hledat dodnes.
Vybrala jsem z alba Uši písničku Kovbojská. Je to nejoblíbenější píseň od UJD mojí mamky.

Den 18. - Píseň, kterou bych si přála slyšet v rádiu

8. srpna 2017 v 20:55 | Janie
To je zajímavá otázka. V rádiu bych si hlavně přála, aby se tam přestalo točit deset písniček furt dokola, ale to je zřejmě sci-fi. Tak jsem vybrala Priessnitz. Priessnitz, to je kapela, kterou jsem objevila nedávno a jejich styl je celkem mimo to, co normálně poslouchám, a přesto mě něčím oslovují. Už brzo je uvidím naživo na festivalu On the road, tak jsem zvědavá a celkem se těším. No a myslím si, že jejich písničky by klidně v rádiu zaznít mohly. Původně jsem na dnešek chtěla vybrat píseň "Joe se rozhod poslat bombu" od Insanie, avšak toto přání je tak nereálné, že nemá cenu se jím zabývat. Ale třeba tadyhle Sluníčko by nemuselo nikoho pohoršovat ani urážet. Jenže tak nějak zvláštně to funguje, že tohle přání je zřejmě stejně nereálné jako to první.

Den 17. - Píseň, kterou často slyším v rádiu

7. srpna 2017 v 9:00 | Janie
Předně: rádio moc neposlouchám. Je to jak kolovrátek, dokola dokola, dokola kolem. Ale na intru chodím na keramiku a tam rádio jede furt. Občas to tam nějací dobří lidé přeladili na Beat, což je pro mě asi tak ještě jediné snesitelné rádio, jenže vedoucí keramiky to vytáčelo, takže se objevila výstražné cedule "Nepřelaďovat", no... tak se s tím musím smířit. Většinou si to nechávám jedním uchem tam a druhým ven, ale jedna stále se opakující píseň mi utkvěla. Moc ji nemusím. Hlavně proto, že se furt opakuje... no, koneckonců, to je ten kolovrátek. Ale objevujou se tam i mnohem horší výplody, to uznávám.

Den 16. - Píseň, kterou jsem mívala ráda, ale teď ji nesnáším

6. srpna 2017 v 20:30 | Janie
Když jsem byla na prvním stupni, tak byl můj hudební vkus fakt šílená změť úplně náhodných písní a interpretů. Absolutní shity stály bok po boku klenotům. Ještě, že se to poměrně záhy vytřídilo a zůstalo jen to lepší (haha). Z téhle doby si pamatuju snad fakt jen tři písně, vybrala jsem jednu, fakt se stydím za to, že se mi to někdy líbilo a ani se mi nechce dávat si to na blog. Už nikdy více.

Den 15. - Píseň, která mě popisuje

5. srpna 2017 v 9:00 | Janie
Nad dnešním tématem jsem hluboce hloubala, procházela jsem všechny interprety a písničky známe i neznámé a prostě jsem se nedokázala s ničím ztotožnit. Nebo i jo, ale prostě to nebylo to pravý. A pak na mě vybafli Ty syčáci a já se začala tlemit jako pominutá. To je přece vono! Lišák je lišák. Děje se tam všechno najednou, až si člověk říká, co se to vlastně děje. Píseň plná otázek, slovních hříček, myšlenkových asociací. Moje mysl funguje dost podobným způsobem. Občas fakt přes tu záplavu šílenýho chaosu neslyším svoje racionální myšlenky. Proto si myslím, že jestli vůbec existuje nějaká píseň, která mě trochu vystihuje, je to tahle. Prosím, neříkejte, že je to hovadina.

Den 14. - Píseň, o které nikdo nepředpokládá, že bych ji mohla milovat

4. srpna 2017 v 9:00 | Janie
Nevím, co o mě kdo předpokládá nebo nepředpokládá. Mám ráda různý styly, ale líbí se mi vesměs tvrdší muzika. Ale zas ne moc tvrdá. Tak jako přiměřeně. No nic. Takže jsem pro dnešek vybrala soundtrack z filmu Černý jestřáb sestřelen. To by asi nikdo neřekl, že se mi líbí, ale je to holt tak. Protože nejsem takovej tvrďák, jak spousta lidí předpokládá.

Den 13. - Píseň, která je pro mě provinilým potěšením

3. srpna 2017 v 20:12 | Janie
Hm. Záludné. Většinou se necítím blbě kvůli tomu, že se mi něco líbí. Vzpomněla jsem si na jedinou píseň, u které by se to tak nějak dalo říct. Ne že by se mi líbila nějak extra, ale jo... dá se to tak asi říct. Navíc se její název rýmuje s "provinilé potěšení", takže je jasný, že to je ta správná pro dnešní díl.

Den 12. - Píseň od kapely, kterou nenávidím

2. srpna 2017 v 9:00 | Janie
Zatím se mi zdá, že je pro mě vždycky jednodušší vybrat z toho, co nesnáším, než z toho, co mám ráda. Což je podle mě dobře, protože tím pádem toho, co nesnáším, není takové množství, ve kterém by se dalo přehrabovat a probírat. A taky mi na tom finálním výběru nezáleží tolik, jako u něčeho, co je mi blízké. Takže dnešní volba byla jasná. Mandrage fakt ráda nemám. Děkuji, nechci.


Den 11. - Píseň od mé oblíbené kapely

1. srpna 2017 v 9:00 | Janie
Volba kapely na dnešek byla jasná. Když se někdo zeptá na oblíbenou kapelu, vždycky řeknu Znouzectnost. Ke Znouzi mám úzký vztah, poslouchala jsem je dokonce ještě před narozením. Album Tvrdí kluci nepláčou je soundtrack mého dětství. Navíc za tou perfektní a chytrou hudbou stojí sympatičtí lidé, jejich koncerty nabíjejí energií a dobrou náladou (a prodávaj hezký trička za dobrý ceny). Mám z jejich koncertů spoustu zážitků, taky různý suvenýry. Nad pracovním stolem mi třeba visí zarámovaná Goldova basová struna. Problém byl spíš vybrat, kterou písničku od nich zvolím. Je jich totiž hrozně moc a já jich mám ráda spoustu. Vyhrál to Čech Orba. Jdou, voli, jdou. "Kráčejí zvolna, jen co nožka nožku mine..." A já chci na koncert...

Den 10. - Píseň, která mě uspává

31. července 2017 v 19:57 | Janie
Tentokrát to bylo snadné. Time je krásná písnička, dobře se mi u ní relaxuje, navzdory tomu že je taky dost smutná... A už asi rok se dokopávám k tomu podívat se na ten film.

Den 9. - Píseň, na kterou umím tancovat

30. července 2017 v 9:00 | Janie
Tohle je sice smutný, avšak pravdivý fakt - neumím tancovat. Prostě ne. Věty v knihách typu "pohybovala se s nedbalou elegancí" jsou mi vzdálené. Já se pohybuji možná tak s nedbalostí, která sráží stoly a šlape všem po nohách. Tancuju jako raněný slon. Koncerty se nepočítaj. Poslední tanec, který jsem jakž takž zvládla byl na prvním stupni základky Červený šáteček... ehm :D

Den 8. - Píseň, jejíž slova znám z paměti

29. července 2017 v 9:00 | Janie
Tohle byla také zapeklitá otázka. Texty písniček se totiž učím velice rychle a snadno. Kdybych si všechno pamatovala tak dobře, jako texty, byla bych za vodou... Nakonec jsem se rozhodla, že své místo tady v hudební výzvě by si zasloužila i kapela Dunaj a vybrala jsem píseň Jednou. Je to neveselé, drsné a krapet morbidní. To je prostě Dunaj. Viděla jsem je jednou naživo, v nové sestavě Dunajská vlna a bylo to fakt super. Jen mě mrzí, že jsem je neviděla a už neuvidím s původním zpěvákem, protože ten byl opravdu unikátní. Posuďte sami.

Den 7. - Píseň, která mi připomíná určitou událost

28. července 2017 v 9:00 | Janie
První co mě na tohle téma napadlo, je praxe na kravíně ve Smrkovicích. Na věky věků bude tahle praxe spojená s The Hives. Celý týden jsem na nich fungovala. Každé ráno ve vlaku do sluchátek, každé odpoledne při odjezdu znovu. A přes den, když jsem občas jen marně překonávala nutkání omlátit svému spolupracovníkovi lopatu o xicht, jsem se vždycky snažila přebít tyhle myšlenky nějakou písničkou, kterou jsem si v hlavě prozpěvovala tak nahlas, jak to šlo.
Konkrétně tuhle píseň jsem vybrala z důvodu, že jsem ji poslouchala poslední den, už jsem byla úplně vyřízená a málem mi ujel vlak. Nejspíš jen díky energii nasáté z téhle písně jsem zabrala a ten vlak doběhla. A celkově si myslím, že celou tu praxi jsem přežila bez újmy jen díky jejich energické a živé hudbě.


Poznámka pod čarou: Můj tříletý bráška se The Hives bojí. Vždycky mi říká, že se bojí "toho divnýho pána". Nevím kterýho. Udivuje mě, že brácha, jehož nejoblíbenější kapelou jsou Casualties, se vůbec nad The Hives pozastavuje.

Den 6. - Píseň, která mi připomíná určité místo

27. července 2017 v 9:00 | Janie
Hned jsem si vzpomněla na chatu, kam jsme jezdili s koňma. Několikadenní putování krajinou s cílem v nádherný Borovnici. Kolem les řeka, absolutní klid, lidi, který mám ráda. Zpoza řeky zní frkání a přešlapování koní. Na obloze září měsíc a hvězdy, hoří táborák a Kuku hraje na kytaru Hvězdáře. UDG neposlouchám, ale tuhle písničku budu mít navždycky spojenou s vůní letního večera, s praskáním táboráku, se světlem ohně hřejícím do tváře. S tím, jak jsem si nad tím táborákem málem zapálila tričko. Jak jsme pak spali pod širákem a celou noc pršelo.

Den 5. - Píseň, která mi někoho připomíná

26. července 2017 v 9:00 | Janie
FPB se sice dávno rozpadli, ještě dřív, než jsem se narodila, avšak tahle píseň, ta byla určitě napsána o jedné osobě, která se dřív pohybovala v mém okolí. Byl a je to idiot, kterej si myslel, že je ze všech nejlepší a všemu rozumí, dokázal rozdávat docela ošklivý rány a spousta lidí mu tu jeho světovost žralo... Nebudu tady uvádět, o koho jde, ale myslím si, že takovýho člověka má ve svém okolí snad každý.
Bohužel se mi nepovedlo sehnat video v rozumné kvalitě, tak sem text hodím, protože z té nahrávky není moc zřetelný:

Furt jenom ve svým ego hloubal
a pořád nevěděl čím vlastně chtěl by bejt.

Z huby mu tekly proudem zvratky keců
o tom jakej jednou bude světovej.

A zatím kostižer pýchy ho provrtával,
až jednou upad a každej se mu smál.

Egoista blbej, prašivej!!

Den 4. - Píseň, která mě rozesmutní

25. července 2017 v 9:00 | Janie
Když se chci rozesmutnit, tak si pustím Joy Division. U toho se krásně brečí a přemýšlí. Akorát to člověk nesmí přehánět, aby se z toho nezbláznil... Ale když je mi někdy blbě, tak si je poslechnu ráda. Ono se člověku tak nějak uleví, když si chvilku trochu posmutní.


Dodatečně jsem si ještě vzpomněla na kapelu Crywank, na kterou jsem jednou omylem klikla na Youtube, protože tam byl takovej vtipnej kreslenej pes, nicméně se pod tím skrývala velice depresivní hudba... ale to sem asi dávat nebudu, protože to nezpůsobuje rozesmutnění, ale spíš docela nepříjemnou bolest duše.

Den 3. - Píseň, která mě rozradostní

24. července 2017 v 9:00 | Janie
Tak takových písní jsou mraky. Mohla bych sem strčit prakticky všechno od Znouze, ale tu si schovám na později. Nakonec jsem se tedy rozhodla pro Jolly Jokera a Bublinu. Jestli jsem někdy slyšela píseň, která dokonale vystihuje kočičí povahu, pak je to tahleta. Nenápadně a potichu se objeví ve vašem životě a už nezmizí. Takovýchto kočičích příběhů znám celou řadu a naši dva kocouři Tygr a Merlin se k nám dostali stejným způsobem - přišli a zůstali na pořád. Tahle písnička u mě zkrátka prakticky okamžitě vyvolává úsměv od ucha k uchu a stav obrovské radosti. Nálada vždycky poskočí o pár stupínků nahoru.

 
 

Reklama