Jak jsme přišli ke šnekům

20. února 2018 v 19:57 | Janie |  Zvířectvo
Můj brácha chodí do školky. Děti si odtud přinesou domů spoustu zajímavé havěti - vši, roupi, streptokoky a jiná roztomilá zvířátka. Ale protože naše rodina musí mít vždycky něco extra, tak brácha (kromě jiného) v létě donesl domů šneky. Ve školce totiž chovali tři achatiny a v létě se o ně neměl kdo starat, tak samozřejmě skončily u nás. Naše rodina je po celé vesnici proslulá tím, že se ujmeme kde čeho a tak to nebyla naše první taková akce. Už na prvním stupni základky jsem měla přes prázdniny doma morče Bůčka, kterého jsme chovali v přírodovědném kroužku, později se komusi podařilo darovat nám týranou ovci, která byla přibližně dva roky kdesi zavřená, nemluvě o tom, že se nám každý rok někdo snaží nacpat koťata, která někde našel… Šneky jsme však měli doma poprvé.
Vtipné bylo, že jsem o té akci vůbec nevěděla a jednou jsem prostě přišla domů a uviděla ve svém pokoji na stole dvě plastové bedny s hlínou. Popravdě mi to nepřišlo moc divný. Občas se takový věci u nás doma objevují. To se prostě děje, když jsou v domě dvě děti pod deset let a pak taky ještě já, která si donesla domů dvoumetrovou větev z lesa, protože se mi prostě líbila. "Co to je?" "Šneci." Aha. Šneci tam opravdu byli. Nebyli zatím moc narostlí, ale jinak byli docela fajn. Brzo jsme si je oblíbili. Spousta lidí se šneků štítí, ale mě fascinují. Zjistili jsme, že se šneci rádi sprchují a nejradši žerou okurky. Byla s nima sranda. Nechávala jsem si je lézt po rukou a příliš jsem si je oblíbila, zapomínajíc na fakt, že je za měsíc budeme muset vrátit.
Když to přišlo, vůbec se mi nechtělo je dávat zpátky do školky. V hlavě se mi neustále vybavovaly hororové představy usoplených děcek, jak třískají se šneky o zem a skoro jsem slyšela zvuk křupajících ulit. Chtěla jsem si je nechat. Prosila jsem prakticky na kolenou, ale mamka si poklepala na čelo a řekla mi, že takhle to dál nejde a že nejsme zloději zvířat (už nám jednou takhle doma zůstala kočka ze statku, kterou jsme měli "jen na kastraci"). Šneci se vrátili zpátky a tím mohlo celé dobrodružství skončit.
Neuběhly ale ani dva týdny a už jsme s mamkou visely na inzertních portálech a dívaly se, jací šneci jsou nejhezčí. Objevily jsme okouzlující albínské achatiny, tmavé achatiny, světlé achatiny, achatiny s nejrůznějšími zbarveními ulit i noh. Neustále jsme vzdychaly nad tím, jak bychom chtěly vlastní šneky. U babičky jsme dokonce našli staré akvárko, které tam zůstalo po zesnulém sousedovic hadovi. Než jsme si ale stihli pořídit do akvárka vlastní šneky, ozvala se paní učitelka ze školky, jestli bychom nechtěli dva z těch původních šneků, že hodně vyrostli a nemůžou se jim do bedýnek už vejít. Myšlenka na to, že se konečně zbavím představ dětí rozbíjejících šnečí ulity kostkami lega, se mi zamlouvala a tak se k nám ti dva vrátili zase zpátky. Předělali jsme původně hadí obydlí na šnečí a achatiny se opět stěhovaly. Pojmenovala jsem je Sauron a Voldemort, jako památku na hlemýždě zahradního Saurona, na kterém jsme dělali pokusy v biologickém cvičení a kterého jsem poté vypustila v hradeckém parku. S láskou na něj vzpomínám. Byl to skvělej šnek.

A takhle to u nás je. Nedokážeme se přenést ani přes to, že bychom najednou neměli mít šneky, i když jsme je nikdy předtím neměli a vůbec nám nechyběli… a pak se divíme, jakto, že máme tolik zvířat.

Sauron a Voldemort
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Raja Luthriela Raja Luthriela | Web | 26. února 2018 v 11:02 | Reagovat

Sauron a Voldemort.  To jsou ale jméne. :-) Jinak já když byla malá, tak jsem vždycky z procházky přinesla spoustu hlemýžďů zahradních. Ještě dnes je máme na zahrádce přemnožené. Proto občas ty šneky zase hezky nandám do kýble a odnáším je daleko za vesnici. Jinak, mě šneci taky fascinují. Taky bych si někdy v budoucnu mohla nějaké pořídit tyto achatiny a pak pořádat závody. Tak jako jsem to dělala s těmi zahradními.

2 Lucka Lucka | E-mail | Web | 26. února 2018 v 13:33 | Reagovat

Dobrá jména. :-D Dvojčata od sestřenky mají šneky taky, říkají jim Emil a Růžena. :-D Takže ono možná zlatej Voldemort. :-D To je teď asi nějaký nový trend, protože si nepamatuju, že za mě by se takhle šneci chovali, v akvárku budiž, ale jinak ne... :-)

3 CrazyYorkie CrazyYorkie | E-mail | Web | 26. února 2018 v 19:10 | Reagovat

Krásné fuličky. Koukám je od roku 2011. Začala jsem s immaculatami, pak fuldy, retky, v obou barevných variantách, ovumky suturalky ... teď už mám jen ovum a fuličky s tmavými a světlými ulitkami, ale jsou to mazlíci. Jen ty tisíce vajíček jsou občas náročné na "zpracování". Dospělých fulik mám totiž osm, a když si každá z nich vzpomene, že mi udělá radost snůškou 250 - 500 vajíček, tak je to na mrtvici :-D

4 hedd hedd | Web | 26. února 2018 v 19:24 | Reagovat

Jeden čas jsem doma měla asi na stovku šneků - různých druhů. :D Naštěstí už je to pryč. :D

5 J.R. J.R. | Web | 26. února 2018 v 20:02 | Reagovat

Šneci mi nevadí :) ale kdyby mi synovec donesl domů myš jak mojí švagrové tak z toho by mě kleplo :O

6 Melkora Melkora | Web | 26. února 2018 v 20:18 | Reagovat

Sauron a Voldemort! Rozkošná jména! Lépe jsi vybrat nemohla!

7 alpos alpos | Web | 26. února 2018 v 22:39 | Reagovat

na zahradě jsem jich měli vždycky hodně a radost jsem z nich neměla - žrali mi totiž moje rostlinky. A někdo jemá rád na talíři, já tedy ne...ale pořád jsou lepší než slimáci

8 niki-chan niki-chan | Web | 27. února 2018 v 7:18 | Reagovat

Sauron a Voldemort jsou super jména :D Také mám jednoho šneka doma, je to skvělý mazlík

9 nezenska-svine nezenska-svine | Web | 27. února 2018 v 15:19 | Reagovat

A jakou legraci dělá šnek? Že se nějak žertovně plazí s ulitou na bok?

10 Jane Jane | 27. února 2018 v 19:34 | Reagovat

[1]: Jo, taky jsem dřív dělala závody se zahradními šneky :D

[3]: Nám naštěstí vajíčka ještě nenakladly, ale teta má doma loskutáka, ten je případně sežere :D

[9]: Umí házet žertovné pohledy.

11 nezenska-svine nezenska-svine | Web | 28. února 2018 v 0:36 | Reagovat

[10]: tak to závist, to je fakt.

12 svet-helgy svet-helgy | Web | 28. února 2018 v 18:15 | Reagovat

Přeji mnoho malých saouroňátek :)

13 Alue Alue | Web | 1. března 2018 v 16:40 | Reagovat

Jako malá jsem chovala šneky zahradní a pořádala jejich závody.. pak jsem dostala dospělou červenou achatinku, ale otec řekl že se šnekem nehodlá bydlet pod jednou střechou, tak jsem achatinku dala kamarádce, co bydlela pár metrů ode mě.... mezitím původní chov těch šneků majitelce celý vychcípal na nějakou nemoc a naše achatinka se držela, ale už nepřezimovala. I když jsme všechno provedly dle literatury, na jaře šneček už nevylezl a nakonec jsme zjistili, že z něho zbyl jenom vyschlý soplík v prázdné ulitce. :( asi taky měla tu nemoc, nevím, měla jsem ji jenom jeden rok, než přes zimu vyschla. Bylo nám to moc líto. Šnečci jsou milí, usoplení a tiší, koupila bych si ho zas, ale nechci se bát, že mi přes zimu uschne chudáček. :(

14 Alue Alue | Web | 1. března 2018 v 16:43 | Reagovat

[3]:  A co tedy s nadbytečnými vajíčky děláš? kaviár, nebo na prodej, nebo... jak se tohle řeší?

15 Alue Alue | Web | 1. března 2018 v 16:44 | Reagovat

[5]:  já nosila i pavouky :D myši byly standard

16 Žolanda Žolanda | E-mail | Web | 1. března 2018 v 19:00 | Reagovat

Jednu dobu jsem o šnecích přemýšlela, ale mám toho teď tolik, že se nestíhám starat ani o strašilky, natožpak si přidávat další zvíře.. ale třeba někdy v budoucnu se poštěstí ;)

17 Jane Jane | 2. března 2018 v 18:48 | Reagovat

[13]: To je škoda. Ale nevím jestli je nutné je zazimovávat, my je máme normálně "naživu" i takhle v zimě a co jsem se dočetla, tak achatinu není potřeba zimovat.

A jinak jak jste tu všichni psali o vajíčkách, tak jsem se teď vrátila domů a máme tady pěknou nadílku, takže jestli jste to na nás někdo přivolal, tak teda dík :D

18 K. K. K. K. | Web | 2. března 2018 v 20:05 | Reagovat

Nad šneky už chvíli přemýšlím :) Momentálně bydlím na koleji, takže to moc proveditelné není, ale časem určitě ano. Ale kdo ví, mám malého bratra, který furt chce nějakého nenáročného mazlíčka :)

P.S: Voldemort a Sauron jsou naprosto báječná jména. Nemůžu se dočkat dne, kdy si konečně pořídím svého vysněného hada a pojmenuju ho Salazar Zmijozel!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama