Koňokoza Julie

13. srpna 2017 v 19:16 | Janie |  Zvířectvo
Jmenuje se Julie a bydlí na statku s koňma. Přijela jednoho dne odpoledne s novou kobylou. "Když jsme nakládali kobylu, tak koza naběhla do přepravníku a oni nám řekli, že si ji můžeme nechat." Už to bude pár let. Bylo mi to od začátku trochu divný. Když vám někdo nabízí zvíře zadarmo, tak je tam vždycky nějaký háček. U Julči byl taky. Měla rohy, bradku a vemeno jako koza, ale v hlavě byla kůň. Ihned se nastěhovala do stáje ke klisně Babetě, která ji přijala za svou. Pak se ukázalo, že tím to nekončí. Koza začala chodit s koňmi na pastvinu, dělala dozor na jízdárně a běhala na vyjížďky. Vždycky vydržela až do konce, lezla do kopců a cválala za koňmi, navzdory tomu, že chrchlala, sípala a nemohla popadnout dech. "Koza blbá! Se jednou zabije!" Ale koza blbá zřejmě nebyla až tak blbá a věděla, co vydrží, protože vždycky přežila. Možná že je jenom odolná.



Koza se postupem času stala takovou ikonickou postavičkou a hlavně aktérkou mnoha zábavných příhod. Vzpomínám si například, jak jednoho horkého léta jezdil trenér s Babetou na jízdárně a koza se pořád motala pod skoky. Byla jsem poslána kozu odchytit, jenže ta se nedala. Pobíhala jsem za ní s vodítkem stočeným v laso, ale Julie byla nedostižná, schovávala se za stojany, skákala po jízdárně, dávala mi falešnou naději a v poslední chvíli tryskem zdrhala, akdyž jí bylo nejhůř, podběhla kobyle pod břichem. Celou situaci doplňovaly poznámky trenéra sedícího na kobyle, jako například "zkur**ná koza", "sviňa jedna" a podobě. Po čtvrt hodině to Julii přestalo bavit a dobrovolně se odebrala směrem ke statku.


Za největší eso a vrchol její kariéry považuji den, kdy se Julča nechala zatknout městskou policií. To bylo tak. U nás ve stáji se v srpnu pořádají závody, kam se sjíždějí koňáci z okolí. Někteří tam koně vozí v přívěsech, ale ti, co to nemají tak daleko, tam na nich dojedou a pak na nich jedou zpátky. A právě k těmhle koním se Julča připojila. Asi se chtěla seznámit. Jenomže koně jí záhy někde utekli a tak se koza jen tak poflakovala kolem cesty, kudy následně proběhla běžkyně, ke které se Julča radostně připojila. Běžkyně ji však rovněž setřásla a koza se zakotvila u ohrady s poníkem, kde ji odchytili měšťáci a odvezli ji kamsi, kde byl beran a uvázali ji tam k plotu. Koze se beran nelíbil, trkala ho, chleba si vzala, ale jinak se chovala nepřístupně. Tahle příhoda se jí asi zrovna moc nelíbila, protože už nic podobného nikdy nevyvedla a záhy poté se usadila a přestala podnikat dobrodružné vyjížďky s koňmi. Technického delegáta na jízdárně dělá ale stále a stále si také myslí, že je kůň.
Navázat s Julčou nějaký vztah je těžký. Je to hrdé stvoření, chovající se vznešeně, jak se na správného koně patří. Ale pro její výjimečný charakter a smysl pro komedii si našla místo v mém srdci. Pohled na kozu, hrdě cválající v čele stáda koní vracejícího se z výběhu, je k nezaplacení. Má dojem, že jim tam všem šéfuje, a nijak jí nepřekáží fakt, že je třikrát menší než všichni ostatní.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Já | Web | 14. srpna 2017 v 14:06 | Reagovat

Zajímavé historky. xD :))

2 padesatka padesatka | E-mail | Web | 14. srpna 2017 v 20:25 | Reagovat

Škoda, že nemáš fotku, jak vede stádo...:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama