Tanec s kočkou

13. června 2017 v 14:51 | Janie |  Píšu
Noční ticho. Úplný klid. V domě všichni spí a po silnici neprojede ani jedno auto. Pak noční vzduch pročísne přidušený šeptavý výkřik: "Ty debile!" To mi na hrudník ze skříně skočilo šest kilo kocoura. "Ferdo, tyvole!" lapám dech. Bylo to jedno z nejbrutálnějších probuzení, jaká jsem zažila. A takhle je to s nima pořád. Za roky soužití s nimi jsem došla k názoru, že kočky jsou ve zvířecí říši mistry humoru, ale jejich vtipy jsou někdy dost blbý. Aspoň z pohledu lidí. Jim to určitě přijde vtipný k popukání. Dokážu si představit, jak se kočky poťouchle smějí, když blijou přímo před postel, aby si do toho jejich posluhové šlápli, jen co vstanou. Ale jejich noční vtipy jsou ze všeho nejblbější. A úplnou přebornicí v nich je mourovatá Ťapina.


Máme doma šest koček, ale v noci se mi do postele tradičně nasáčkuje jenom Ťapka. A pak začne tanec. Není moc elegantní, ale zato je v něm spousta emocí. Typická protančená noc tak vypadá asi takhle:
Lehnu si, přečtu pár (desítek) stránek z knížky a zhasnu světlo. Cvaknutí lampičky je jako výstřel startovní pistole. Do dvou vteřin po zhasnutí se ozve cvakání drouboučkých ostrých drápků po žebříku. Sdílím totiž pokoj se svou sestrou, máme dvoupatrovku a já jakožto starší jsem zabrala vyšší pelech. A až to klapne na čtvrtém stupínku, tak je mourovatý poděs tady a jde si vyprosit pomazlení. Hladím hebký kožíšek, naslouchám hlubokému slastnému vrnění, Ťapina se po nějaké té chvilce uvelebí a spí. A já pak usnu taky. To je první část, velice klidná, příjemná, miloučká jak kůzlátko.
Druhá část nastane asi tak v půlce noci, kdy ze spaní nějak neopatrně šťuchnu do spící kočky. Ta se probudí a chce se zase mazlit. Jenže já ne. Já chci spát. Vytrhne mě ze sna nejdřív jemně, zavrní, žďuchne mě čumáčkem a to je ten impuls k pravému tanci. Zabručím a otočím se na druhý bok, kočka mě přeskočí a začne se mi cpát pod deku z druhé strany. Odstrkuji kočku a otáčím se zase na druhou stranu, mourovaté strašidlo se přesouvá zase na druhou stranu a začne se mi cpát hlavičkou pod bradu. Pohladím ji tedy, a v tu chvíli jí z pravidla začne šibat. Což znamená, že mě začne zubama ohryzávat krk a tváře. "Jauuu!" zaúpím tiše a přemístím si ji k nohám, odkud se ona okamžitě zvedne a přesune se mi zase k hlavě, strká mi drápky do vlasů a oblizuje mi uši. "Ťapinooo, já chci sakra spát!" Jenže ona nechce spát, chci si hrát! A ona samozřejmě rozhoduje o tom, jestli se spát bude nebo ne! Tančíme takhle spolu někdy řadu minut, je to dokonalý a sehraný tanec sestávající z mého obracení se z boku na bok a chránění si obličeje rukama a jejího poskakování, škrábání, kousání a fackování packami. Když mi dojdou nervy, chci ji vzít a vyhodit z postele, doufajíc, že ji to urazí a půjde otravovat jinam. Jen co ji zvednu, změní se kočička v hada škrtiče, omotá se mi kolem ruky a začne do ní hryzat, takže než ji z postele vyšoupnu, utržím šrám, a jen co bezpečně (dávám dobrý pozor, aby dopadla bezpečně, já ji totiž miluju i tehdy, kdy mi pije krev) dopadne, slyším spěšné tlapání po koberci a cvakání drápků po žebříku. Pane bože. Obvykle už pak uděláme jen tak dva taneční pohyby a Ťapka se uloží ke spánku u mých nohou. Někdy tam je ještě ráno, tak můžeme plynule navázat do ranního tance.
Ranní tanec je doplněný zpěvem. Spočívá v tom, že stojím v koupelně před zrcadlem a česu si vlasy a Ťapka mi sedí za zadkem a zpívá svoji hymnu: "Všímej si mě, všímej si mě, jsem tady, chci hladit, chci mazlit!" Jenže ji nemůžu vzít do náručí, dokud si nedám vlasy do culíku, protože rozpuštěné vlasy ji dráždí a vyzývají ke hře, takže musí zpívat, dokud se nedočešu. Čištění zubů už dokážu absolvovat s kočkou v jedné ruce. Ťapka totiž nejradši leží v náručí na zádech jako mimino, takže může ležet na mojí jedné ruce, zatímco druhou si čistím zuby.
Už jsem byla párkrát dotázána: "Proč si teda do pokoje/koupelny nezavíráš, aby ti tam nelezla?" To je asi snad jasný. Protože ji mám ráda. Je to malá mrška, která si mě omotala kolem prstu už při našem prvním setkání, kdy byla velká tak akorát do dlaně, a když náhodou některý den spolu netančíme, připadá mi, že tomu dni něco chybí.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 13. června 2017 v 16:20 | Reagovat

Teda, to si s ní pěkně užiješ, ale nejdůležitější je že ji máš ráda ♥

2 pihovatá vopice pihovatá vopice | Web | 13. června 2017 v 16:35 | Reagovat

Ťapinka je šikulka, ani si to neumím představit, že by se mnou kocour, kterého teď máme spal. To je takovej podivín a samotář.
My jsme ale taky měli mazlící Rozárku. No a muž s ní opravdu tancoval. Točili se spolu po obýváku a ona byla v jeho náručí tak spokojená, Akorát mu každou chvilku protrhla drápkem tričko.

3 Janie Janie | Web | 13. června 2017 v 16:35 | Reagovat

[1]:Ona je takový sluníčko, nejde se na ni zlobit :D

4 sugr sugr | E-mail | Web | 13. června 2017 v 19:56 | Reagovat

Mazlení s kočkou! To musí být príííma.:-)

5 Meduňka Meduňka | Web | 14. června 2017 v 7:33 | Reagovat

Jen víc takových článků, které po ránu potěší! Kromě toho, že je to krásně napsáno, je mi moc blízké to téma. Tyhle tanečky si totiž užívám též, máme doma kočky čtyři :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama