Sluchátka jsou kámoši

6. ledna 2017 v 21:36 | Janie |  Píšu
Sluchátka jsou ochrana proti blbejm kecům a špatný muzice.
Sluchátkama můžu ztlumit celý svět okolo.
Sluchátka jsou moji hodně dobří kámoši.

Miluju hudbu, opravdu hrozně moc, a mohla bych o ní psát dlouho a dlouho. I z útlého dětství mám vzpomínky na to, jak poslouchám album "Tvrdí kluci nepláčou" od skupiny Znouzectnost, která je nejlepší na světě. Tehdy pro mě ta deska byla taky nejlepší na světě. Teďka už to tak úplně není, ale Znouze je nejlepší pořád.


Nikdy jsem ale tak úplně nedocenila sluchátka. Až do nedávna tedy. To "nedávno" bylo, když jsem začala chodit do prváku na střední, začala jsem jezdit na intr a taky na intru přežívat. Nejdřív jsem jezdila bez empétrojky a dvouhodinové cesty autobusem byly k nepřežití. Opravdu. Nebylo s kým kecat, číst mi nešlo a spát už vůbec ne. Empétrojka to všechno zachránila. Nalezeš do autobusu, usadíš se, pustíš muziku a jseš na intru/doma, ani nemrkneš. Dokonce jsem se díky tomu začala těšit, až zas pojedu, protože to znamená, že mám dvě hodiny na relax s hudbou.
To ale nebylo jediné, v čem mi sluchátka pomohly.
Mám totiž v sobě introverta. Někdy ten můj introvert má taky na návštěvě bráchu, úplnýho asociála. Takže mě fakt ničí, když prostě kolem pořád někdo je. Ve škole pořád někdo je a na intru taky pořád někdo je. A ono to opravdu není tak, že bych neměla ráda lidi. Spíš tak, že potřebuju čas, kdy je kolem sebe nemám. Hodně času. Jinak se dostávám do stavu, kdy jsem hrozně protivná a deprimovaná. Poměrně záhy jsem zjistila, že zacpat si uši sluchátkama je na tohle docela dobrý. Prostě jsem přestala vnímat okolí, prohnala jsem si hlavou nějakou muziku a bylo mi zas dobře.
Taky když mě někdo hodně vytočí, tak jdu za svou empétrojkou.
Nebo když má někdo blbý kecy a kdo to má poslouchat, že?
A nebo když musím sdílet místnost s někým, koho nezajímá, že mám úplně odlišnej hudební vkus a jede si to svoje na plný pecky z mobilu.
Nebo když mám blbou náladu a čokoláda nepomáhá.

Ale na blbou náladu je lepší zajít si na koncert. Naposled jsem byla na Vypsaný fiXe. Viděla jsem je naživo poprvý a depku jsem ze sebe vyřvala a tejden mi potom bylo úplně nádherně. A když si na to vzpomenu, je mi nádherně zase. To empétrojka neumí, no.
I tak je to můj kámoš.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 modni-hity1 modni-hity1 | E-mail | Web | 6. ledna 2017 v 21:43 | Reagovat

Zaujimavi pribeh clanekrasny layou

2 Raja Luthriela Raja Luthriela | Web | 6. ledna 2017 v 22:14 | Reagovat

To znám. V jednom ze svých článků na blogu jsem dokonce vypustila hlášku typu "Chci potkávat jiné lidi jen, když na ně budu mít náladu a ne každý den, jako je to zvykem tady na tom světě."
A poslech hudby je opravdu nejlepší. Uklidňuje, navozuje správné nálady a inspirace pro psaní, rozpouští deprese a strachy, dodává naději.

3 Niana Niana | E-mail | Web | 7. ledna 2017 v 9:29 | Reagovat

Souhlasím! Kdyby sis musel/a vybrat, jestli ochluchnout nebo oslepnout, co bys udělal/a? Já bych radši přišla o zrak, bez muziky nejde žít

4 Eliss Eliss | Web | 7. ledna 2017 v 9:56 | Reagovat

Sluchátka jsou fajn, na intru jsem to měla stejně jako ty :)

5 Vencca Vencca | Web | 9. dubna 2017 v 20:52 | Reagovat

Poslední dobou mám spíš radši ticho. Ale to je tak vzácný, že ho obvykle najdu už jen zamčená na záchodě.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama